Nyní chápeme, že psychologický stav člověka úzce souvisí s jeho myšlením. Ve stavu deprese máme tendenci zkreslovat fakta, jako bychom se dívali na svět přes šedé sklo: zdá se méně jasný než přes průhledné.
Deprese zkresluje naši schopnost vidět svět objektivně a přidává do našeho vnímání prvky, které nepřispívají ke zlepšení psychologického zdraví a optimismu. Dnes budeme diskutovat o některých z těchto specifik.
Mluvíme o kognitivních zkresleních, také známých jako myšlenkové chyby, klíčovém prvku kognitivně-behaviorální terapie.
Abychom pochopili kognitivní chyby, ujasněme si, co je kognice. Je to schopnost poznávat, zpracovávat a interpretovat informace získané prostřednictvím smyslů.
Kognice nám pomáhá vnímat, chápat a pamatovat si okolní svět, a také činit rozhodnutí a řešit problémy.
Stručně řečeno, kognice je poznávací proces zahrnující myšlenky, obrazy a představy.
Kognitivní zkreslení jsou tedy chyby v myšlení, které vznikají při zpracování informací mozkem a brání logickému myšlení.
Více obsahu v naší aplikaci
Vidíte pouze část obsahu, v aplikaci najdete mnoho interaktivních článků. A také psychologické texty se sledováním dynamiky stavu, diář, deník automatických myšlenek a mnoho dalšího!
Jde o zkreslení v interpretaci významu toho, co se děje, kdy názor člověka na realitu neodpovídá faktům a samotné realitě.
Pokud naše myšlení uvízlo ve zkreslených symbolických významech, nelogických úvahách a chybných interpretacích, stáváme se slepými a hluchými k realitě.
Aaron Beck
V naší aplikaci jsme vybrali nejdůležitější kognitivní zkreslení, která lze prostudovat na příslušné stránce v deníku automatických myšlenek.
V tomto kurzu podrobně probereme tři nejrozšířenější chyby. Začneme se zkreslením «nárokování».
Nárokování spočívá v rigidních přesvědčeních o tom, co by se mělo nebo nemělo dít. Tato přesvědčení vytvářejí požadavky na sebe, ostatní a svět.
Toto zkreslení je mimořádně rozšířené: vytváříme rigidní model světa, a když realita neodpovídá těmto standardům, prožíváme negativní emoce.
Příklady nárokování:
Slovo «musím» předpokládá absenci alternativy, i když ve skutečnosti často existují. Nárokování vytváří iluzi dokonalého světa, a když se dostaneme za jeho hranice, setkáváme se s krutou realitou.
Toto zkreslení nás zbavuje volby a staví nás před podmínku: buď jednat určitým způsobem, nebo prožívat pocit viny a jiné nepříjemné emoce.
Čím je nárokování nebezpečné? Při adaptivním myšlení nesoulad mezi představami a realitou nezpůsobuje problémy, protože člověk chápe, že ne všechna přání jsou realizovatelná.
Avšak při maladaptivním myšlení má vlastní model světa větší váhu než realita. Model je vnímán jako absolutní a realita jako chybná.
Jak pracovat s tímto zkreslením? Prvním krokem je uvědomění. Sledujte své myšlenky a zapisujte si je, když obsahují «musím», «jsem povinen», «je třeba». To vám pomůže pochopit, jak «nárokování» ovlivňuje vaše emoce.
Druhým krokem je zpochybnění. Položte si otázky: «Proč si myslím, že to musí být právě takto?» a «Jaké jsou důkazy toho, že to musí být takto?»
Třetím krokem je hledání alternativ. Nahraďte «musím» za «bylo by hezké» nebo «bylo by dobré». Například:
Závěrem vás zveme k procvičování odhalování a zmírňování kognitivního zkreslení «nárokování» ve vašem každodenním životě. Začněte pozorným sledováním svých myšlenek a reakcí v různých situacích.
Všímejte si okamžiků, kdy máte tendenci používat slova «musím», «jsem povinen» nebo «je třeba», a pokládejte si otázky, abyste zpochybnili tyto automatické myšlenky.
